Temné shledání - 4.kapitola - Příznivci

2. června 2011 v 12:25 | May Belle
Přemýšlela jsem o tom snu po té ještě dlouho v noci. Co když on je také vlkodlak? Jak by to tedy mohl vědět?
Uplynulo několik dnů a nocí. A až jednoho rána jsem se probudila, zjistila jsem, co je za den.
Úplněk! Zhrozila jsem se při pomyšlení, co se stane dnes v noci. A tak jsem se na to snažila hlavně nemyslet. To nejdůležitější je přežít tu noc. Někdo zazvonil. Šla jsem otevřít. Moje mamka je pryč a tady nikdo dlouho naší přítomnost nevažadoval. Snad ne od poslední luny. Ale přesto to někdo byl.
Dva celkem pohlední chlápci. Byli polonazí, měli přes sebe přehozený šortky. Když je ale zima! Nedostanou z toho zápal plic? Venku toho dne pršelo jako z konve. ,,Ahoj Nyncy" pozdravil mne jeden. Myslím, že to byl vůdce toho druhého. ,,Ahoj" vydechla jsem ztěží.
,,Můžeme jít dál si promluvit?" zeptal se. Ten druhý na mne zíral, jako kdybych to snad nebyla ani já.
,,Jasně" pozvala jsem dál do bytu cizí mladíky, který jsem nikde neviděla. Uvařila jsem jim čaj, přestože jím nebyla zima a posadili jsme se ke stolu.
,,Jsi vlkodlak" oznámil. Zírala jsem s otevřenou pusou dokořán. ,,Jak to víš?" podivila jsem se. V krku se mi udělal velký knedlík. Nemohla jsem ho spolknout, skoro, jako bych se začala dusit. Neznámý mne zachránil tím, že mne poplácal po zádech. ,,Spatřil jsem tě ve své vlčí podobě, jak jsi napadla tenkrát tu starou bezbrannou paní. Naučíme tě sebeovládat se'" napil se čaje.
,,Dneska je úplněk. Tvou matku jsem poslal k jedné z jejich kámošek a tak to budu dělat každý úplněk. Do zítřka se nevrátí" řekl ten druhý, co pořád na mne čučel.
Bylo by nezdvořilé se zeptat, proč na mne civí. ,,Musíme tě poslouchat na slovou, pouze jen, když jsme vlci. Ale nejdříve tě naučíme, abys ses ovládla před napadením cizích. Mimochodem, zapomněli jsme se představit, já jsem Dean a tohle je Sam" představil mi hoch sebe i toho druhého.
,,Takže děkujeme za čaj a sraz o půl noci v parku. Nikoho tam nenapadej, alespoň se pokus svou krvežíznivost překonat. Vím, že to zní, jako kdybys byla upír nebo tak něco, ale bohužel, jak jinak to snad mám říct" dopil čaj, poděkoval a odešel. Sam s ním odešel také.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama