Pevné pouto - 1.kapitola - Vlk

3. června 2011 v 9:48 | May Belle
Můj Twilight fan fiction
Vracela jsem se ze školního výletu domů. ,,Shakiro" křičel na mne někdo z dálky kolem lesa. Otočila jsem se a spatřila jsem nějakého muže. Měl bledou tvář a jeho blonĎaté vlasy byly stažené v culíku. ,,Promiňte, odkud mne znáte?" to byla moje první chyba. Mluvila jsem s úplně s cizím člověkem. ,,Tebe zná každý! Jsi královna třídy" pousměje se chlap. Měl bledou tvář. Když se ke mně přiblížil, naskočila mi husí kůže. Rozkřičela bych se a dala bych se na útěk, jenže nohy mi zůstaly stát jako přimrazený. Nemohla jsem se hnout. ,,Jmenuji se James" řekl blonďák a než stačil otevřít ústa, tak jsem spatřila neuvěřitelný objev - vlka. Ne jen jednoho, snad jich bylo šest. Vzpamatovala jsem se, celá zkoprnělá jsem se dala na útěk. Vlci měli různou srst, ten nejvyšší měl rudohnědou a na ostatní se nepamatuji. Snad černý a hnědý či pískový zbarvení některých kožichů. Už jsem byla hodně daleko, sotva jsem popadla dech. Cítila jsem potřebu odpočinout si. Zjistila jsem, že cestu domů mám ještě daleko. Asi na mne zapomněli nebo co? Obvykle si pro mne totiž jezdí táta s mým bratrem Jacobem. Před školou jsem čekala do šesti hodin, když v tom se učitelka rozhodla propustit mne. Mám domov od školy asi tak 6 km.
Když už jsem dorazila domů, snažila jsem se zamaskovat ten výraz vystrašené dívky. Podařilo se.
Byla tady návštěva. ,,Čau doma" pozdravila jsem. ,,Ahoj Shakiro, ty už jsi tu? Popletl jsem si datum, omlouvám se, myslel jsem, že přijedeš až zítra" vysvětloval tatínek. ,,Ovšem, v pořádku až na to, že jsem musela jít 6 km pěšky" lehla jsem si na pohovku. Navštívil nás Sam Uley, Jacobův kamarád. Díval se na mne, jakoby tušil, co se mi přihodilo. Čekal na mou reakci. ,,Jdu ven" vymluvila jsem se. ,,A co si nejdříve vybalit věci?" podivil se táta. ,,Večer" odložila jsem to, jako vždycky. ,,To říkáš pořád a nakonec to vždycky splníš až za týden" šel si pro jídlo taťka. ,,A hlad nemáš?" dělal si starosti. ,,Ne, ne, cestou jsem sežrala balvan, čau" zalhala jsem.
U chatky, kde bydlím, jsem narazila na svého bratra s jeho kumpány. ,,Čus ségra" pozdravil mne.
,,Nazdar" odpověděla jsem. ,,Kam jdeš?" podivil se. ,,Chtěla jsem jít s Nikky ven" podrbala jsem se na tváři. ,,Drbat kluky ze školy?" zasmál se Jacob. ,,Jaku, já tě jednou zabiju" v tom se ale kluci začali smát. Jeden, třeba se mi to jen zdálo, muselo se mi to zdát, vypadal, jako kdyby žárlil.
,,Tak zdar" mávla jsem rukou. ,,Počkej, pěšky nechoď, cesta není bezpečná" varoval mne Jake.
,,To si děláš srandu! Co mě tak může napadnout? Veverka? Jo ta po mě maximálně může hodit šiškou" v tom mne přerušil. ,,Leah jede do města. Jdu jí brnknout, aby tě vyzvedla a hodila tě k tvý kámošce" navrhl a to také udělal. Leah - jak já tu psychopatickou mrchu nenávidím.
Když už Leah byla u nás, vypadala hodně naštvaně. Naštěstí, že ve svým autě nepromluvila ani slovo. ,,V 6 tě vyzvednu" řekla, když jsme byli na místě. ,,V 7" skočila jsem jí do řeči. ,,O půl 7" navrhla. ,,Platí" souhlasila jsem. Nemá cenu se s tou mrchou hádat. Akorát zbytečně nad ní promarníte čas. Myslím, že žárlí, když se dívá na Sama, jak mucká svou Emily.
,,Shakiro?" zavolá ještě. ,,Ano?" co to asi zase chce. ,,Mobil" hodila mi ho a já ho chytla. ,,Dík" poprvé, co jsem jí poděkovala. Skoro všici jí v La Push nenávidí. Nebudu teda lhát - všici jí nesnáší. Už odjela hledět si svého.,,Ahoj Shakiro" zamávala na mě dívka se zrzavýma vlasama - Nikky.
Když už utekl čas, nezbývalo, než odjet s Leou zase domů. Večer jsem se nudila, v bedně nic nedávali, a tak jsem si šla vybalit věci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ^^Brooke BrokenSmile<3 ^^Brooke BrokenSmile<3 | Web | 3. června 2011 v 9:55 | Reagovat

pěkný článeček ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama