Květen 2011

Učení je mučení !

30. května 2011 v 17:00 | May Belle
Dneska se musím večer naučit:

a) Tomáš Garrigue Masaryk - Děják
b) Hlavní města a města Evropy - Zemák
c) Literaturu - Čeják
b) Objehovou soustavu - Příraz

Zemák jakštakž umím.....Literaturu také......Objěhovou nenee ani nwm, zda je to objehovka
a T.G Masaryka vůbec neumím...takže další čtyřka z DJ..... =(

A jde se papinkat....

30. května 2011 v 16:29 | May Belle
Jo!!!!
Mám hroznej hlad =DDDDDD
Vy*rala jsem se na úču......=)))))
A dostala jsem na opravě testu za 3 !!!!!!!!!!!!!!!!
Tak a jde se žrát....mňam ♥♥♥

O princezně na zámku

30. května 2011 v 16:12 | May Belle
Když jsme byli ještě malí, tak jsme mamku přemlovali:
,,Mami, prosím ještě jednu pohádku"
a onoho večera jsme měli štěstí, protože ona:
,,No dobrá, povím vám o Princezně na zámku"


,,Byla krásná, blond vlasy se třpytily o její obrovské zrcadlo,
nesnášela přededveřmi to obrovské kukadlo.
Vždycky se v duchu ptala: Dát to sem, koho to jen napadlo?"

,,Milovala nadevše svoji krásu,
hleděla do sebe v tom jasu.
Brzy k ní přijel princ,
ale nedal jí nic víc,
než své srdce,
protože to měl napsané na své ruce.

Odsekla, to se ví,
špatně skončí, o tom víme svý.
Milovala tebe, milovala sebe.
Její oči byly, jako modré nebe..

Padla na ní kletba,
místo princezny jen žába,
čekala celá léta na svou chudou lásku,
už si ani nestěžovala na jedinou vrásku.

Měla štěstí, projel kolem někdo ní,
v zimě, v tom krutém mrazu na saních.
Zaťukala na led, on sám spadl,
kdo by to sved?
Snad se můj bůh síly ve mě nesplet?

,,Prosím milý princi, to jsem já, Jasněnka,
polib mne, a budu zase princezna"
udělala psí obličej,
princ si říkal, co je to zase za přihlouplý děj.
Ale uvědomil si, že je v pohádce,
a tam je možné všechno,
políbil žábu a ta se v princeznu proměnila,
svatbu potom vidělo celé celičké město.

,,A tak milé děti, zvoní zvonec,
naší pohádce je konec.
Doubrou noc děti, jděte spát,
však si zítra, budeme také povídat"

Temné shledání - 3.část - DeJaVu

30. května 2011 v 15:44 | May Belle
Seděla jsem před cukrárnou a olizovala člehačku na prstech, když v tom see blonďatý muž dal do vyprávění. ,,Odkud tedy pocházím? Jsem z Japonska" podle mně nevypadal zrovna jako japonec.
,,Mám tam bratry a sestru" v tom jsem ho přerušila,,Kolik máte bratrů?" mou zvědavost nešlo zastavit. Matka se na mne podívala přísným pohledem, jakoby chtěla naznačit, že se lidi nemá přerušovat, poněvadž to je špatné znamení. ,,Tři, krásná slečno" zamlaskal pán a napil se piva. U toho vykuřoval doutník. ,,Máte hezké oči, po kom jsou?" pokračovala jsem dál. ,,Po mé matce. Saférové oči se jen tak nevidí" mrkl na mne. Jeho oči jakoby zaplápolaly uvnitř.
,,Neznám tě odněkud? Mám pocit, že ano. A toto místo jsem také viděl. Ale nesmysl, jsem tu poprvé, ne, počkat! Zdál se mi o tomhle městě sen. Byl asi takhle" napil se piva. Jeho odporný dech
táhl přímo na mě.
,,Má matka, prarodiče i všichni byli zavražděni. Zabili je vlci. Místní vlci, ale jeden z nich byl polární. Odkud se vzal? To si lámu hlavu až do dnes. Měl jsem u sebe luk. A šípy. Bílého vlka jsem trefil do srdce a proměnil se v krásnou dívku. Vlkodlak, poznal jsem to. Bylo mi zoufalé dívky líto. Bezbranná, nahá ležela na té studené zemi v tom mrazu. Zachumlal jsem jí do deky. Všimli si mne ostatní vlci. Rozběhli se mým směrem, ale já jim upláchnul. Můkj úprk byl totiž nepředvídatelný.
dívka málem umírala" podíval se na mne, jako bych ta dívka byla snad já. Nevšimla jsem si, jakou mám barvu kožichu, bylo mi to upřímně řečeno jedno.
,,Polární vlkodlaci jsou vzácní, proto velí smečce. Zlatí vlci bílí zabíjí. Aby se zmocnili trůnu, po kterém tak touží. Ukončil jsem tedy poslední příní zlatého vlka, který mne později uplatnil za peníze. Byl to ale normální kluk. Zabil jsem tu nevinnou krásku a vyrval jí srdce z těla. Ten kluk, chtěl ten vnitřní orgán vidět. Srdce jsem mu ukázal a on ho zapíchnul. Když jsem se vrátil domů, dívka tam nebyla. Její duše zmizela, daleko...pryč" napil se piva.
Pochopila jsem, že to je jen konec příběhu. Všechno bylo dopité. V tom si má matka na něco vzpomněla ,,Promiňte, ale musíme domů, má dcerka nemá hotové úkoly" podívala se na mne.
,,Ale mami, my" zavřela jsem pusu, protože na mne vyjela. ,,Žádné ale...prostě půjdeš a hotovo, děkujeme pane, že jste nás pozval, Nyncy, jdeme" sebrali jsme se a odešli.
Co to do ní vjelo? ,,Byl to jen sen" připomenula jsem jí. ,,Na tom nezáleží" promluvila chladným hlasem. Byla až moc vystrašená - z pouhého snu? To je podivné.

Panenka Justina Biebera

30. května 2011 v 15:26 | May Belle

Ha,ha,ha, tak tohle bych mít doma nechtěla !!!!!! Zapomeňte.....I hate you Bieber.... =DDDD

Laky od Justina Biebera

30. května 2011 v 15:22 | May Belle

Hmm, nejsou špatné, brala bych, ale vypadala bych v tom jako divoška. =D

plyšový Alex v nepovedené formě

30. května 2011 v 15:20 | May Belle

To by mě ani ve snu nenapadlo, že tohle je můj oblíbený lev.... =)

Martyho sněhová koule

30. května 2011 v 15:18 | May Belle


Možno zakoupit: www.snowdomes.com

Madagascar wallpaper

30. května 2011 v 15:15 | May Belle


Nádherná fotka s Johnym Deppem

29. května 2011 v 21:11 | May Belle


Johny Depp - Fotka pro autogram

29. května 2011 v 20:59 | May Belle


Až dostanu lowásky, pošlu mu žádost o podpis. Snad se dočkám, jestli ne, už nikomu nebudu posílat. Je to moje láska ten můj Johny....kámoš z Brava =)))

John Connor neexistuje...

29. května 2011 v 20:54 | May Belle
Pořád si říkám: Kéž by tu byl, můj idol z budoucnosti....
Ale není. Žádnej John Connor není. Svět nezanikne pomocí Skynetu.
Nene...Právě naopak. Ale trosky naší země se za x milionů let rozptýlý po nekonečném
vesmíru. Budoucnost vidím takhle: bída, utrpení....Ohořelá těla.
Kostry našich těl se také budou pohybovat tam nahoře.
Nezbyde nic. Otevřete oči, nikdo nám nepomůže: Proto žádnej
John Conor neexistuje.
Je to furt dokola, chápu. A proto se nad tímto tématem zamyslete.
Opravdu bude taková budoucnost? Ano, je to napsáno v naších očích.
Žádný stroje nic. Možná tornáda...výbuchy....sopečné činosti...ale žádné stroje.
Člověk nikdy neví, co se stane. Jestli vyhraje x milionů korun, nebo prošel kolem nějakého 5 letého děcka, které bude v budoucnu vládnout naší zemi. Budoucnost není daná, osud neexistuje. Je jen takový, jaký si uděláme. Svatá pravda. Možná je ale osud dán, netuším.... =(((

The Sarah Connor Chronicles - trailer

29. května 2011 v 12:29 | May Belle

Jdu na chat !!!!

29. května 2011 v 12:05 | May Belle
Včera jsem prochatovala celou 1 hodinu.
Jóóó, asi jsem závislá na tom, no nic, tak papapapa
a adresu toho chatu vám neřeknu ani za nic.
Taky si můžu nechat něco pro sebe a možná napíši další díl povídky Temné shledání dneska.
Tak papapapapapa....muck ♥

Temné shledání - 2.část - Pohřeb

29. května 2011 v 11:56 | May Belle
Když jsem se ráno zotavila, nalhala jsem máti, že jsem se tam tak bavila, že jsem usnula pod švédským stolem a spala jsem až do rána.
,,Hmm, zase chlastala, co by na to řekl můj detektiv?" zamumlala si pro sebe.
Hurt? Ona má nějaký vztah s Hurtem? Sebrala jsem se A odešla do pokoje. Zvláštní ranní vydání časopisu SxrulPlet nám ohlásilo toto:

2 nalezlá těla
Vrah pravděpodobně si nedal práci se zamaskováním,
chtěl tím na sebe jen upozornit, že ve městě
už není bezpečno. Podle našeho odhadu:
toto není začátek, detektiv Hurt a paní Norinktnová:
zavražděni. Kdo to bude příště? Prezident Duff?
Clarkie Petersin, náš ministerský předseda?
Jedno je jisté: Nevycházejte v noci z domu a ani
sami. Choďte tak po třech a nebo vůbec.

,,Panenkomarja, zítra bude pohřeb pana detektiva" ukázala mamka na obálku, kde byl titulek:

Pohřeb 2 mrtvých dne: 16.června 1986

No jo, fakt se asi zamilovala, poněvadž jinak by jí z očí nevytekli slzy. Vzala jsem nohy na ramena
a šla ven. Do lesa, kamkoliv, kam mě nohytáhly. Jsem vrah. Jsem ten vrah. Pořád mi to znělo v hlavě.
Až nastal večer, nic se nestalo. Co bude při příštím úplňku? Proměním se také? Má ta injekce delší účinky? Nebo jenom nějaké?
Televizní zprávy ohlásili, že zmizel pan profesor Sparkle. Ten, který tu mne naočkoval nějakým jedem, který tě dokáže změnit při úplňku v krvelačnou bestii.
Ráno jsem se teda s mamkou převlékla do černého oděvu. Od kamarádky Sandy jsem si půjčila černou sukni, měla ještě jednu navíc, a tak jsem jí za to dala lesk na rty, po kterém tak moc toužila. Byla moc ráda. Nějaké potěšení jsem z toho měla. Věřte mi. I vrah má své city, teda, když to není psychopat.
U pohřbu byla jen hrstka lidí, né tak moc velký dav, jak jsem již očekávala. Oplakávali nebožtíky, když v tom začalo pršet. Jemné mrholení mi padalo na černý klobouk. Vzala jsem si černý deštník, aby mi déšť neponičil halenku. Nadechla jsem se a přinutila ze sebe vytlačit alespoň jednu slzu. Rakev dali do země. A pak jsme šli do restaurace si dát smuteční oběd.
Všech 30 lidí se zájmem spěchalo, aby jím nikdo neobsadil ta nejlepší místa. Mně to bylo fuk, kam si sednu. Přešla mě chuť k jídlu. Dostala jsem nějakou držťkovou polívku, kterou jsem nesnědla celou - spíše naopak: 3 lžičky. ,,Jez" pobízela mně zbytečně mamka. ,,Přešla mě chuť" přiznala jsem se. ,,Alespoň ze slušnosti si vem ještě tak pět porcí a pak to klidně nech" nedala se jen tak lehce odbýt. Polívka mi tak zachutnala, až jsem jí snědla celou. Neuvědomila jsem si, jaký mám hlad. ,,No vidíš to, když se chce, tak jde všecko" pousmála se.
Jeden mladík na ní pořád zíral. Měl tmavě šedý oblek. Nespustila jsem z něho oči. Byl mi podezřelý. ,,Mami, kdo je to?" ukázala jsem na toho chlapa. Měl blond vlasy, oči jemné safírové mu zářily do skleničky jako nějaké diamanty. ,,To já nevím" zavrtěla mamka hlavou a ihned na to se podávala další éra jídel. Já jsem měla smažené kuře a brambory. Ihned jsem se do něho dala.
,,Máš velký hlad, co?" oslovil mě ten blonďatý pán. ,,Jistě" mluvila jsem nezdvořile s plnou pusou.
Po té nás ještě čekal dezert a coca cola a nakonec jsme odešli.
Před restaurací oslovil ten záhadný muž mou matku ,,Jsem Rebel De Continue" a podali si ruku.
,,Těší mne, Maria Gordonová" pousmála se mamka.Zůstala jsem zírat s očima dokořán. ,,Můžu vás po tak výtečném objedě pozvat na víno a vaši dceru na horkou čokoládu se sušenkama?" nabídl se. ,,Ovšemže" přijala mamka. Náš otec vždycky říkal: Je li člověk někomu sympatický, je vždycky k něčemu dobré příjmout jeho pozvání na cokoliv: ať už je to jen víno či horká čokoláda se sušenkama.
Bohužel můj otec byl zabit ve válce proti Švýcarsku. Ale to je jiný příběh....
Pokračování příště



Saw Theme Song - Hello Zepp

29. května 2011 v 11:30 | May Belle


Nickelback - How you remid me

29. května 2011 v 11:27 | May Belle


Enrique Iglesias - I like it

29. května 2011 v 11:21 | May Belle

Tak jsem zatím tu....

29. května 2011 v 11:18 | May Belle
Budu tu strašit delší dobu dneska, tak se zatím mějte, MUCK....♥